Halloweenská laboratoř ve 4. A ve spolupráci s TUL: Když se z dětí stanou vědci a z pokusů malé zázraky

Halloweenská laboratoř ve 4. A ve spolupráci s TUL: Když se z dětí stanou vědci a z pokusů malé zázraky

Co se stane, když se třída plná čtvrťáků promění v opravdovou vědeckou laboratoř? Přibudou pláště, ochranné rukavice, brýle, štíty a čepičky, objeví se tajemné tekutiny a všude zavládne soustředěné bádání. A když se k tomu přidá Halloween, pořádná dávka fantazie a špetka vědeckého tajemství, vznikne den, na který se jen tak nezapomíná!

Právě takový byl náš projekt Halloweenská laboratoř ve 4. A, který jsme mohli uskutečnit díky spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci, Fakultou textilní, a především díky jejich sponzorskému daru. Velmi si této podpory vážíme, protože nám umožnila připravit pro děti nevšední den plný objevování, praktických činností a nových zkušeností.

Obléknout pláště, rukavice a vzhůru do laboratoře!

Hned na začátku se z nás stali opravdoví laboranti a vědci. Oblékli jsme si laboratorní pláště, nasadili ochranné rukavice, brýle, štíty a ochranné čepičky. Najednou jsme nevypadali jako běžná třída čtvrťáků, ale jako tým odborníků, který se chystá rozluštit několik vědeckých záhad.

Naši lektoři z Technické univerzity v Liberci nám představili svou práci, vysvětlili, čím se zabývají, s jakými materiály pracují a co všechno zkoumají a testují. Děti tak mohly nahlédnout do světa skutečné vědy a zjistit, že výzkum není jen o složitých přístrojích a odborných pojmech, ale především o zvídavosti, trpělivosti, přesnosti a hledání nových možností.

Jedním z nejzajímavějších okamžiků bylo setkání se speciálně vytvořenou umělou cévou, kterou odborníci na univerzitě tvoří,  zkoumají a testují. Děti si ji mohly prohlédnout, a dokonce na ni i sáhnout! Bylo fascinující představit si, že materiály, které vědci vyvíjejí a zkoumají dnes, mohou v budoucnu najít uplatnění v medicíně a pomáhat při léčbě pacientů. Kdo ví, třeba právě některé z našich malých laborantů jednou čeká cesta do světa vědy, techniky nebo medicíny.

Mise první: Každá kapka se počítá!

Po úvodním seznámení nastal čas pustit se do vlastního bádání. Děti se rozdělily do skupin                                       a každá dostala svůj vědecký úkol. První skupina se naučila pracovat s pipetami a plnila speciální laboratorní destičky, které mají neuvěřitelných 96 malých jamek!

Na první pohled to vypadalo jednoduše. Stačí přece nabrat trochu tekutiny a kápnout ji na správné místo. Jenže když máte před sebou desítky jamek, návod plný čísel a písmen                                  a k dispozici tři barevné tekutiny – černou, červenou a světle modrou, je potřeba pořádná dávka soustředění.

Každý si vybral připravený vzor a jeho úkolem bylo naplnit destičku přesně podle předlohy. Jamku po jamce, řádek po řádku. Jediná záměna mohla změnit výsledný obrazec, a tak bylo důležité pečlivě sledovat návod, správně se orientovat v řádcích a sloupcích a odměřovat tekutiny s maximální přesností.

Děti zjistily, že i zdánlivě drobný úkol může být pořádnou výzvou. A právě v tom spočívá kouzlo laboratorní práce – nestačí jen vědět, co dělat. Je potřeba také postupovat pečlivě, systematicky a nenechat se rozptýlit.

Mise druhá: Přesnost na mikrolitry!

Další skupina se pustila do práce s mikropipetami a speciálními motorizovanými pipetami. To už byla opravdová vědecká výzva! S těmito přesnými a nákladnými přístroji bylo nutné zacházet velmi opatrně a respektovat pokyny lektorů.

Děti se učily, jak pipetu správně držet, jak nasát a následně vypustit požadované množství tekutiny a jak přesně plnit jednotlivé jamky. Některé úkoly vyžadovaly práci s jednotlivými jamkami, jiné plnění celých řad nebo sloupců. Různé pipety měly různé funkce, a tak bylo potřeba pochopit nejen samotný postup, ale také to, který přístroj je pro daný úkol vhodný.

Bylo krásné sledovat, jak se z počáteční opatrnosti postupně stávala jistota. Děti se soustředily, kontrolovaly svůj postup a radovaly se z každého správně splněného kroku. Přesvědčily se, že ve vědě někdy rozhodují opravdu malé rozdíly a že přesnost není jen hezké slovo v učebnici, ale nezbytná součást skutečného výzkumu.

Mise třetí: Halloweenské koktejly a tajemné lektvary

A protože naše laboratoř měla halloweenskou atmosféru, nemohla chybět ani pořádná dávka fantazie! Třetí skupina se proměnila v tvůrce originálních barevných koktejlů a tajemných lektvarů.

Děti pracovaly s velkými motorizovanými pipetami a podle připravených receptů odměřovaly jednotlivé tekutiny. Na výběr měly například lektvary s názvy Kouzelný západ slunce, Čarodějnický lektvar, Mrkvový jed, Podezřelý lektvar, Dračí krev nebo Upíří elixír. A kdo chtěl, mohl popustit uzdu fantazii a vymyslet si vlastní recept!

Jenže ani tady nešlo pouze o barvy a strašidelné názvy. Děti zkoumaly, jak se kapaliny mísí, jak se mění jejich odstíny a jak lze správným vrstvením vytvořit zajímavé efekty. Každá kapka měla své místo a každé množství svůj význam.

Z obyčejného odměřování se tak stalo fascinující experimentování. Děti pozorovaly, porovnávaly, zkoušely a objevovaly, co se stane, když se jednotlivé tekutiny spojí. A přitom si ani nemusely uvědomovat, kolik důležitých dovedností právě procvičují.

Velké překvapení: Co se skrývalo v destičkách?

Po celou dobu děti pracovaly podle svých návodů, soustředily se na správné rozmístění barevných tekutin a pečlivě plnily jednotlivé jamky. Netušily však, že každý z nich vytváří pouze malou část něčeho mnohem většího.

Až když přišel čas všechny dílky spojit, čekalo nás překvapení!

Jednotlivé části jsme poskládali dohromady a před námi se postupně začal objevovat velký halloweenský obraz. A co na něm bylo? Obrovský strašidelný pavouk s červenýma očima!

V tu chvíli se všechny jednotlivé úkoly spojily v jeden společný výsledek. To, co zpočátku vypadalo jako samostatná práce každého jednotlivce, najednou dávalo smysl jako celek. Každý dílek byl důležitý a bez práce jednotlivých dětí by výsledný obraz nemohl vzniknout.

Přesně takové překvapení máme rádi – když se spojí věda, tvořivost, týmová spolupráce a radost z objevování!

Co všechno jsme se naučili?

Halloweenská laboratoř nebyla jen zábavnou hrou s barevnými tekutinami. Děti si vyzkoušely činnosti, ke kterým se běžně nedostanou, a poznaly, jak může vypadat skutečná laboratorní práce.

Procvičily si jemnou motoriku, soustředění, přesnost, orientaci v řádcích a sloupcích, práci podle návodu i správné používání laboratorních pomůcek. Naučily se zacházet s pipetami, mikropipetami a motorizovanými pipetami,  odměřovat tekutiny, sledovat jejich mísení                            a pozorovat vznikající barevné obrazce.

Zároveň zjistily, že věda vyžaduje trpělivost, zodpovědnost a schopnost spolupracovat.                           A především poznaly, že i malý příspěvek každého jednotlivce může být důležitou součástí velkého společného díla.

Možná si za pár let nebudeme pamatovat každý detail jednotlivých pokusů. Ale věřím, že si vzpomeneme na laboratorní pláště, barevné lektvary, opatrné kapání, soustředěné pohledy                      i okamžik, kdy se před námi objevil náš obrovský pavouk s červenýma očima.

A třeba v někom z nás právě tento den probudil zájem o vědu, techniku nebo výzkum. Protože někdy stačí jediný zážitek, aby člověk objevil něco, co ho začne opravdu bavit.

Velké poděkování patří Technické univerzitě v Liberci, Fakultě textilní, za spolupráci, sponzorský dar a možnost připravit pro děti tak výjimečný den. Děkujeme paní  Mgr. Veneře Levitskaye a jejímu týmu lektorů za jejich čas, ochotu, odborné vedení a za to, že nám svět vědy představili tak poutavě a srozumitelně.

Halloweenská laboratoř ve 4. A nám ukázala, že učení může být dobrodružství, že věda může mít pořádně strašidelnou podobu a že i obyčejná kapka může být začátkem velkého objevu.

A kdo ví? Třeba se mezi našimi čtvrťáky skrývá budoucí vědec, který jednou přijde s objevem, jenž pomůže změnit svět.

Vaše paní učitelka Vendulka